Italskou módu a architekturu spojuje především pompéznost

Italskou módu i architekturu spojuje elegantní design respektující požadavky současné doby, ale také kvalitní výrobní materiály. Stejně jako luxusní italský nábytek, tak i italská móda jsou synonymem kvality a luxusu.

Italská móda je na výsluní již od dob středověku

O Italech je známo, že se s láskou k módě již rodí. Pečlivě dbají na to, co na sobě nosí a podle zevnějšku soudí i ostatní. Rozhodně se vám nemůže stát, že by vás Ital například doma přivítal jen v trenkách a vytahaném tričku. Italové jsou totiž elegantní při každé příležitosti.

Italská města se již v minulosti zaměřovala na výrobu sametu, hedvábí a vlny. Zejména ve středověku a během renesance, kdy byla hlavním městem módy Florencie, patřily kvalitní pánské i dámské oděvy mezi extravagantní a nákladné zboží.

Oblečení z Itálie se velké popularitě těšilo napříč celou Evropou. V 15. a 16. století byla móda inspirována díly Michelangela, Leonarda da Vinciho či Raphaela. Šilo se nejčastěji ze sametu a brokátu a pro zdobení se používaly stuhy a drahé šperky.

Portrét sochaře Michelangela

Dámské šaty zvýrazňovaly spodní část těla

Dámské šaty byly charakteristické výstřihem do písmene V a bohatou sukní, která měla evokovat plnost. Balónové a široké rukávy často lemovala kožešina.

Ženy nosily až pět vrstev oblečení každý den, což nebylo zrovna praktické a pohodlné. Vzhledem k tomu, že šaty sahaly až po zem, chodily ženy na vysokých podpatcích, aby si oděv neumazaly.

Pánská móda kladla důraz na horní část těla

Pro pánskou módu byly charakteristické široké a nafouklé rukávy, které se nejčastěji vyráběly z brokátu. Horní vrstvu oděvu tvořila tzv. cioppa charakteristická odlišnou barvou zevní a vnitřní části. Ostatně to byl hlavní rys italské renesance. Spodní část těla odívali nejčastěji do punčocháčů. Muži i ženy z bohatých vrstev nosili horní část oblečení, pro kterou byly typické odnímatelné rukávy. Zámožní občané vlastnili celou řadu rukávů, které kombinovali tak, aby ladily s jejich šaty či plášti.

Italští krejčí módní trh obohatili o doplňky, mezi které se řadí klobouky, síťky na vlasy, kabelky a rukavice. Hojně používaná zrcadla, jejichž přítomnost byla pro období renesance typická, zvýšila zájem o vlastní vzhled a módu jako takovou.

V 50. letech si italská móda podmanila celý svět

Díky módním přehlídkám se italská móda dostala i do jiných zemí včetně Spojených států. V 60. letech 20. století neunikly kabelky navržené designérem Guccim pozornosti slavných osobností, mezi které patřila Audrey Hepburn nebo první dáma Spojených státu Jackie Kennedy, a tak se ikonické logo GG stalo synonymem hollywoodské módy.

Od 70. a 80. let se italská móda začala zaměřovat na konfekční oblečení, mezi které patří džíny, svetry a minisukně.

Italský design a architektura

Italská architektura a design nejvíce ovlivnila renesance, která s sebou přinesla nový styl myšlení. Lidé se odklonili od striktních dogmat náboženství a začali objevovat svět, který nebyl zdaleka tak malý a jednoduchý, jak byl dosud prezentován.

Díky prohlubujícím se vědomostem a nově nabitým informacím, které lidé získávali díky objevování světa, vznikla živná půda pro změnu myšlení, jež se odrazila ve všech společenských a dalších oblastech (literatura, umění, politika, architektura a bydlení).

Renesanční architektura hledá inspiraci v antice

Renesanční architekti hledali inspiraci především v antice. Při stavbách vycházeli z římských staveb, jejich souměrnosti, jednoduchosti geometrických tvarů a pravidelnosti proporcí.

Začaly vznikat zcela nové stavby, které měly především reprezentativní charakter:

• předměstské vily,
• zámky,
• paláce,
• radnice.

Kromě kamene se jako stavební materiál začala používat i cihla. Stavby byly bohatě zdobené štukem nebo mramorovým obkladem. V architektuře budov se uplatňovaly:

• vnější sloupořadí,
• valená klenba,
• kupole,
• schodiště, která se stala samostatným architektonickým prvkem.

Fasády se zdobily sgrafity a gotické lomené oblouky vystřídaly oblouky kruhové. Každý dům měl v centru dvůr, který byl obklopen jednotlivými místnostmi. Vše mělo svůj řád a symetrii. Právě renesance znamenala počátek typických znaků pro italskou architekturu:

• jednoduchost,
• přímočarost,
• úcta k historii,
• přepych.

Zejména Florencie, která je doslova živým muzeem renesanční architektury (navštívit zde můžete dochované památky Michelangela Buonarrotiho nebo Leonarda da Vinciho), nabízí jedny z nejkvalitnějších škol v oboru architektury a designu. Jedná se především o Florence Design Academy, Architecture Florence Design School nebo Florence Institute of Design International, na nichž v letité tradici italské architektury mohou pokračovat i mladí designéři.

Luxusní italský nábytek

Nábytek z předcházejících slohů byl tesaři vyráběn především účelově. Nábytek renesanční byl však v panských a šlechtických domech především uměleckým dílem. Renesanční design se objevil především na truhlách, kabinetech, skříních a kredencích.

Italský design dbá na vzhled a komfort. Přepych se v takto zařízených domech vrství od podlahy až po strop. Každý detail je precizní. Z obkládaných stropů visí křišťálové lustry, stěny zdobí nástěnné malby a podlahy jsou tvořeny lesklým dřevem nebo mramorem.

Italský design nemůže být nikdy zcela minimalistický, i když nemusí být pompézní. Například minimalističtější kuchyně se vyznačují lesklými fronty lakovaných kuchyní a lustry se skleněnými doplňky.

Moderní kuchyně s italským designem. Zdroj: IDWItalia.com

Typické znaky italského designu

• Nábytek z mahagonu,
• zlacené prvky a doplňky,
• mramorový obklad,
• terakota,
• křišťálové lustry,
• zrcadla.

Současný italský design

Současné trendy italského designu se obracejí k eleganci, ale neztrácejí na luxusu. Nábytek je sice méně zdobný, ale přesto prvotřídní a velmi kvalitní, jelikož se pro výrobu používají pouze nejlepší materiály. V interiérech nechybí křišťálové lustry a jiné blyštivé doplňky, které byste v minimalistickém domě hledali jen těžko.